Rozlien pevodnku: 10 bitu. Vstupn rove: 0 az 5 V. Vzorkovac frekvence penos 8 b : Hz. Vzorkovac frekvence penos 10 b : Hz. Analogov vstupy: Poet: 1. Maximln proud: 25 mA. Rozlien pevodnku: 8 bitu. Vzorkovac frekvence: az Hz. Analogov vstupy a vstup sou vyvedeny na konektory pouzity byly ob mky SL pro pripo en mricch kablku nebo prm vlozen mren soucstky. Pro tyto cely systm obsahu e tak rychl sriov vstup SP pro pripo en dalsch O v rozsirovacm modulu posuvnho registru ako expandru nebo treba digitln- ho potenciometru DS Vho- dou tto sbrnice e moznost soucas- nho pripo en velkho mnozstv peri- fernch zarzen, cena a rozsrenost O, komuniku cch po tto sbrnici.
Popis zapojen Strdav nap ec napt 8 az 12 V schma zapo en e na obr. Pro nap en e vhodn pouzt zsuv- kov adaptr nebo zalit transform- tor. Port A e vyuzit pro realizaci tr analogovch vstupu, na zbyl vstu- py sou pripo eny 2 indikacn diody LED. Port C slouz krom pripo en sbr- nice 2 C kovldn posuvnch registru. Je mozn tak vyuzt vvod STR ako dals digitln vstup, kter na prkaz zPC skoc na nkolik mikrosekund do log.
H vhodn vyuzt ako nulovac signl pro mren obvod. Jako nap- tov reference e pouzit TL U4. Zesilovac U3 TL mn proudov vstup prevodnku na naptov a upravu e e na prslusnou vstupn rove. Deska neobsahu e obvod pro nu- lovn pri pripo en nap en, tento typ procesoru e m integrovan, en e podle doporucen vrobce rezistor R4 pripo en na vstup MCLR proceso- ru.
Jako ,pull-up rezistory sbrnice slou- z vnitrn ,pull-up vPC, obvykle 4,7 nebo 10 k. Pokud potrebu ete gal- vanicky oddlit PC od mric desky, pouzi te nkter ze zapo en dostup- nch na nternetu [5j. J sm galva- nick oddlen nepouzvm, presto sem nikdy neml problmy s ruse- nm z PC. Kondenztory C1, C2 sou urceny kpotlacen zkmitu, kter vytvre nkter zkladn desky pri zmn stavu portu. Pro propo en sPC po- uzi te stnn kabel do dlky 3 m. Soucstky nap me prmo na ko- nektor.
Proveden redukce e patrn z obr. Konstrukce mic desky Mric deska e na ednostrann desce s plosnmi spo i viz obr. Ob mku U7 pouzi eme precizn nebo snulovou silou, pri pouzit vt- sho nap echo napt umstme sta- biliztor U5 na mal chladic. Vsechny soucstky mimo filtracn kondenztory a stabiliztor mus bt pod rovn U6 vob mce, aby nepre- kzely prpadnmu rozsirovacmu mo- dulu.
Rozsirovac modul muze drzet en na konektorech, precizn ob mky za- bezpecu pevn spo en. Zapo en vsech konektoru na desce e na obr. Rozmry desky sou vhodn pro krabicku UK59, nebo i lze nechat pro leps prstup bez krytu, en na stranu spo u nalepit prstro ov nozicky. Oiven Osazenou desku bez procesoru pripo me na nap ec napt.
Zkont- rolu eme prtomnost vsech nap e- cch napt a pot vlozme naprogra- movan procesor do ob mky. Pokud komunikace nepracu e, zkont- rolu eme osciloskopem bh osciltoru procesoru a zkusme procesor vynulo- vat pripo enm eho vvodu 1 na zem.
Komunikan protokol Procesor komuniku e po sbrnici. Presn popis komunikacnho proto- kolu e na www strnkch pro ektu. Obslun software Program mikroprocesoru ve zdro- ovm tvaru i zkompilovan a soft- ware pro PC lze sthnout ze strnek www.
Mikroprocesor lze naprogramovat nkterm z ednoduchch program- toru PC [1j, prpadn sriovm pro- gramovnm vaplikaci programova- c vvody sou prstupn na ob mce U7, programovac i nap ec napt na rezistoru R4. Firmware zabr asi ctvrtinu pamti procesoru. Skld se ze tr samostatnch pro- gramu. Obrazovky tchto programu si mu- zete prohldnout na obr. Podobn prava e mozn tak pro digitln vstupy, zvlst pokud pouz- vte dlouh mric kablky.
Zvr Popsan mric deska dovolu e za cenu minimlnch financnch nkladu usnadnit prci kazdmu radioamat- rovi, zvlst pri prci sdigitlnmi ob- vody na nzkch frekvencch. Pouzit procesor a komunikace umozu e mnoho dalsch rozsren systmu.
Kontakt na autora. Autor neprodv stavebnice ani DPS tohoto zarzen. Literatura [1j Archiv konference hw-news. BE, Praha Zapojen konektor mic desky Obr. Jednoduch logick analyzr Obr.
Genertor programovatelnch prbh Obr. Vstupn napt pro akumultor 12 V: 11,90 az 14,95 V, akumultor 6 V: 5,97 az 7,42 V. Kapacita akumultoru: 1 az 55 Ah, zmna odporu R2.
Dal vlastnosti: Tri fze nab en. Ochrana proti prebit a znicen aku- multoru. Funkce automatickho dob en a udr- zovn nbo e trvale pripo enho aku- multoru.
Kompaktn a ednoduch konstrukce. Popis obvodu UC U klasick nab ecky nen vylouce- no prebit a nsledn poskozen aku- multoru. Optimln e pouzt k nab- en i udrzovn provozu akumultoru zdro doplnn rdcmi obvody, kter automaticky vol sprvn rezim pro kazdou fzi cinnosti a kazd okamzi- t stav akumultoru. Jednm znich e integrovan obvod UC, kter e pouzit vtto konstrukci.
Ob- vod vyrb firma Texas nstruments, kter se pri vvo i tohoto obvodu za- mrila na optimln kontrolu kapacity a zivotnosti baterie. Obvod e umstn vpouzdre DL Vnitrn e obvod na- staven na tri rezimy nab en.
Tyto fze budou popsny podrobn v nsledu - c kapitole. Obvod dle obstarv kom- pletn rzen nab echo proudu a na- pt a e tak vybaven ochranou proti prebit akumultoru. Ostavu nab ec- ho procesu ns informu ctyri LED. Pro po- chopen zapo en ednotlivch vvodu integrovanho obvodu uvdm typic- k zapo en, kter udv vrobce na obr. Katalogov a aplikacn list lze zskat na adrese. Vnitrn nastaven na tri nab ec rezimy. Rzen napt a proudu na vstupu znab ecky. Typick odbr obvodu e pouze 1,6 mA.
Moznost externho teplotnho rze- n naptov reference obvodu. Maximln vstupn proud obvodu na vvodu 16 e 25 mA. Obvod kontrolu e stav vstupu. Zamez tak poskozen pri zkratu a proudovm pretzen. Vstupy pro sledovn stavu nab- en. Vstupn proud pin 16 : max. Proud vstupnm dlicem I D zvol- me 50 az A. Inteligentn nabjeka olovnch akumultor Michal Slnsk Nabjeka je vybavena specilnm integrovanm obvodem UC, kter doke kontrolovat stav baterie vkadm nabjecm cyklu. Proto se hod jak pro nabjen klasickch olovnch lnk, tak i pro hermetick akumultory.
Dky specilnmu dicmu obvo- du je konstrukce nabjeky jednoduch pi zachovn optimlnch vlastnost. Akumu- ltor se nab malm proudem 30 mA az do okamziku, kdy dosh- ne napt na eho svorkch urcit minimln rovn U 1 , odpovda c napt 2 V na clnek. Pokud sou vakumultoru nkter clnky vadn, napt akumultoru nedoshne po- trebn velikosti a nab en nemuze pokracovat.
Cseln hod- nota tohoto stlho proudu v amp- rech m bt rovna edn desetin menovit kapacity akumultoru vamprhodinch. Vprpad mens- ho nab echo proudu trv nab en dle, e vsak setrn s kbaterii. Druhou fz nab echo procesu e nab en pri konstantnm napt. Jakmile napt na svorkch akumultoru doshne tto rovn, zacne nab ecka pracovat ako zdro stlho napt U 3. Ve tret fzi se vyrovnv samovol- n vyb en. Samovoln vyb en e zpusobeno konstrukc a technickmi moznostmi predevsm u automobilo- vch clnku.
Dochz knmu tak pri extrmnch teplotch, ako vzimnm obdob, kdy e baterie zatzovna tep- lotou hluboko pod bodem mrazu. Pri nm se zmensu e napt na svorkch akumultoru zrovn U 3 smrem knule. Jakmile se napt zmens pod mez U 4 , zacne se akumultor dob et proudem ste n velkm, ako e vyb- ec proud, a na akumultoru e udr- zovno konstantn napt U 5.
Pri tto rovni napt pre de nab ecka do prvn fze cinnosti, ve kter prpadn odpadne formovn a zacne optovn nab en akumultoru. V krivkch na obr. Dle e zakreslena zmna sta- vu vstupu O UC pro indikaci. Je zde dobre patrn, kdy se stav mn. Popis konstrukce Zkladem nab ecky e rdic obvod O1 UC Rezistory R10 az R15 byly vypoctny tak, aby charakteris- tick napt nab ecky U 1 az U 6 mla sprvnou velikost.
Pozadovan a sku- tecn dosazen velikosti tchto napt sou uvedeny vtabulce 1. Jsou zde tak uvedena napt pro akumultor 6 V. Pouzit tchto akumultoru iz nen tak cast, a proto popis neuv- dm. Vprpad, ze by byl z em okonstrukci nab ecky 6 V, nahradme rezistor R10 drtovou propo kou a re- zistor R11 zmnme na 2,2 k. Aby na vkonovch prvcch nevznikla pr- lis velk vkonov ztrta, e nutn zmensit napt na sekundrnm vinu- t transformtoru TR1 z18 na 9 V.
Proud prochze c vinutm zustane ste n podle nab echo proudu urce- nho odporem rezistoru R2. Typick zapojen obvodu UC podle vrobce Tab. Pak e zarazen odrusovac keramick kondenztor C2. Rezistor R1 vyb kondenztor po vypnut ze st. Rezistory R10 az R15 slou- z ako snmac napt ednotlivch fz nab en akumultoru. Hlavn cs- t prstro e e rdic obvod UC umstn vob mce DL Vprpad, ze chceme ochrnit nab ecku pred spatn pripo- enm akumultorem, e mozno na vstup pred po istku F2 zapo it anti- paraleln rychlou diodu, kter za ist preplen po istky a odpo en akumu- ltoru.
Maximln nab ec proud, kter e zvisl na menovit amprhodinov kapacit akumultoru, by bylo ne ed- noduss prepnat zmnou odporu boc- nku R2. Ztohoto odporu se odebr napt pro zesilovac vO1, kter rd nab ec proud vvody 4 a 5 O1. Vtabulce 2 sou uvedeny ty- pick odpory rezistoru R2, nab ec proudy a menovit kapacita akumu- ltoru.
Rezistor R2 sem pouzil s od- porem 0, To znamen, ze vstup- n proud e 1,67 A. Muze se lisit podle tolerance odporu R2. Cel konstrukce e dimenzovna pro maximln nab ec proud 5,5 A. Pecliv predevsm musme vy- brat tranzistor T3.
Dle se musme vyvarovat prlis velkho vstupnho str- davho napt ztransformtoru. Za maximln napt muzeme povazovat 18 V. Pri tomto napt vznik na tran- zistoru ztrta 20 W pri nab ecm prou- du 5 A. Teplota chladicu stoupne asi na 75 C. Pro vts nab ec proudy e nutno pouzt chladic smensm teplot- nm odporem. Desku s plosnmi spo- i nen nutn mnit. Sestaven nabjeky akumultor Deska s plosnmi spo i m rozm- ry x mm, e vyrobena z ma- terilu FR4 1,5 mm a e pltovna md o tloustce 35 m.
Desku sem si nechal zhotovit u firmy Semach. Fir- ma mi za istila vrobu do deseti dnu ve spickov kvalit vcetn galvanic- kho pokoven HAL a servisnho potisku. Pro kompaktnost konstrukce e nab ecka tvorena edinou deskou splosnmi spo i, na kter e umstn i stov transformtor, usmrovac mustek a vkonov tranzistor s chla- dici.
Pro vts nab ec proudy e vhod- n desku pokovit vcnov lzni. Tak e mozno desku postrbrit vstrbric lzn e to asi 2x drazs. Kabely sou kdesce pripo eny svorkovnicemi.
Pri sestavovn ne prve osadme ob mku DL16 pro O1, do kter ovsem obvod UC zasadme az po kompletnm osazen desky. Dle osadme drobn soucstky rezistory, kondenztory , pak postupn osazu- eme vts soucstky. Jako posledn osadme transformtor a chladice svkonovm tranzistorem a usmr- ovacem. Po osazen a zap en sou- cstek zkontrolu eme, zda se nkde nevyskytl zkrat nebo cnov mustek. Jestlize e vse vpordku, umstme desku do vhodn krabicky.
Vmm prpad sem pouzil plas- tovou krabicku UK15 x 92 x x mm svtracmi otvory v hor- nm a dolnm dlu. Kdo by ml z em o spolehliv s chlazen prstro e, tak muze nab ecku doplnit o ventiltor, kter bude ofukovat zebra chladicu a tm zleps tepelnou vmnu.
Pro men- s nab ec proudy to nen nutn. Schma zapojen nabjeky Tab. Q3 Current Rozsvt se pri dosazen U 1 a nab ec proud se zvts nad mA. Q4 Power Svt stle pri zapnut prstro e. Typick odpory rezistoru R2. Soucstky ne prve prisrou- bu eme a teprve potom prip me v- vody. Desku do krabicky e vhodn umstit na distancn podlozky.
Pri dosazen na- pt U 1 se rozsvt Q3 Current a na- b ec proud se zvts nad mA. Doshne-li napt velikosti U 3 za- cne se proud zmensovat.
Rozmry prednho panelu krabic- ky UK15P sou x 86 mm a rozm- ry krabicky sou x 92 x mm. Predn panel sem zhotovil natistnm barevn predlohy na speciln flii do inkoustovch tiskren. Pod flii sem podlozil bl papr a vsadil do celnho a zadnho panelu. Zvr Popisovan nab ecka predstavu e kvalitativn skok vpci o olovn aku- multor.
Je proto vhodn ak pro z- lozn zdro e shermetickmi akumul- tory, tak v zimnm provozu pro ozive- n autobaterie. Dky kompaktn konstrukci e montz ednoduch. Doplnk konstrukce spna ventiltoru Vprpad, ze by bylo nutn pouzt ventiltor, uvdm zde zapo en sp- nacho obvodu ventiltoru, kter e pripo eno kindikacnm obvodum na- b ecky.
Ve snmaci e pouzit op- toclen O1 CY17 , kter m vyve- den spnac vvody na tranzistor T1. Do srie sventiltorem e zapo en re- zistor R1 pro omezen otcek. Rezis- tor e typ SMA 2 W. Pro indika- ci funkce e zapo ena paraleln k ven- tiltoru LED Q1. Obvod e nap en prmo ze zdro e nab ecky. Jedin po- zadavek e, aby nap ec napt bylo v rozmez 9 az 27 V. Odbr proudu e dn vkonem ventiltoru, bzn ven- tiltory odebra proud od do mA. Pro vts proudy by bylo nut- n nahradit tranzistor T1 vkonovm typem libovoln BD.
Cel kon- strukce e na mal desce orozmrech 31 x 27 mm. Deska s plonmi spoji spnae a jej osazen Obr. Schma zapojen spnae ventiltoru Obr. Fender preamp a obr. Obsahu e vstupn pred- zesilovac s vstupnm odporem 1 M a s nastavitelnm zeslenm 1 az 6. Pro singlov snmace, kter ma vzhledem k sv konstrukci vyss hladinu brumu, pred- stavu e toto zapo en vhodu, prede- vsm pouzvme-li zkreslen. Filtr brum samozre m pln nepotlac, ze mna pri zkreslen, kde e gain zeslen vts nez potlacen brumu.
Umozu e vsak pri pouzit Audiogate na zkreslen zvuk doporucu i nastavit eho threshold prh potlacen na nizs rove, tak- ze zvuk potom nen tak ,rozsekan. Pri konstrukci se vychzelo z toho, ze vtsina ,bigbtu pouzv cast i zkreslen, zatmco korekce miniml- n, a tak se potenciometry Tone z pu- vodnch dvou zredukovaly na eden spolecn pro celou kytaru. Druh po- tenciometr k, dle od Volume, e pouzit pro Gain preampu. Pri kon- strukci e dulezit, aby kapacita kon- denztoru, zapo enho paraleln kpotenciometru Gain, byla rozdlena na dv csti.
Jeden kondenztor e za- p en prmo na desce s plosnmi spo- i, druh prmo na vvodech potenci- ometru. Je to opatren proti parazitnm zkmitum vstupnho zesilovace, kte- r by mohly vzniknout vzhledem k vel- km impedancm a odporum ve zpt- n vazb.
Pokud pouzi eme pouze aktivn va- riantu, odpad prepnac mezi aktivnm a pasivnm vstupem. V opacnm pr- pad, kter e vhodn s, pouzi eme potenciometr s dvo itm tlacnm pre- pnacem. Poloha aktivn e pri stlace- n poloze, pasivn, nouzov resen, pokud necekan ,do de baterie, v po- loze vytazen. Vzhledem k lepsmu Pedzesilovae prohudebnky Bohumil Lipka Obr. Pedzesilova pro kytaru Fender Obr.
Pipojen baterie Obr. Je prostredn vvod e spo en se z- pornm plem baterie. Po zastrcen acku e zporn pl baterie spo en se zem nstro e i predzesilovace. Bate- rie e tedy zapo ena bhem cel pro- dukce. Jin varianta e mozn pouzi- tm druh csti tlacnho prepnace, kdy se zapn zrove baterie i aktiv- n vstup. Lamp dvoukanl a obr. Prekvapil mne dobrm zvukem na obou kanlech Clear i Distortion.
Je- dinou mens nevhodou e spolecn vtsina korekc pro oba kanly, kter vsak podle slov samotnho ma itele apartu nen ni ak rusiv. Kanly se prepna rel se tremi spnacmi kon- takty, kter sou rozepnuty pro zkres- len zvuk. Cvka rel e buzena tran- zistorem BCB. Filtracn kondenztory sou pro napt V, anodov vazeb- n pro V, katodov tantalov kon- denztory pro 35 V, ostatn pro 63 V a vce.
Potenciometr Prezenc e sou- cst koncovho stupn. Zkreslen kanl Mesa a obr. Typick korektor britskho typu e zde zapo en na zactku obvo- du, tedy est pred zkreslenm, a lze ho vyradit rozpo enm spnace cor.
Vsledkem e vrazn vliv korekc na zkreslen. Bylo by ist za mav za- radit korektor i na vstup, hned za ka- todov sledovac, ak e to obvykl uzesilovacu Marshall. Dvo it prep- nac na vstupu prepn normln a brutln zkreslen gain 1 a gain 2. Trim- ry k v srii s potenciometry gain 1 a 2 se nastav tak, aby pri miniml- nm zeslen zvuk pln nezmizel, tedy aksi aretace gain min.
Ob zapo en se mohou pripo it ke klasickmu invertoru pouzvanmu pro buzen koncovho stupn s EL Zkreslen kanl Mesa Inteligentn spna nouzovho osvtlen Zapo en na obr. V normlnm stavu, kdy e v elek- trick sti elektrina k dispozici, e rel Re1 nap eno z pomocnho transfor- mtoru. Rel e pritazeno a kontakty rel re1a a re1b sou rozpo eny.
Pomocn obvod nen nap en a vstup spnace e rozpo e- n. Pri vpadku elektrick energie kot- va rel Re1 odpadne a kontakty toho- to rel sepnou. Kontakt rel re1a pri- po baterii k pomocnmu obvodu. Je-li dostatecn sero, e fototranzis- tor T1 uzavren a tranzistory T2 a T3 se otevrou proudem protka cm pres rezistor R1.
Rel Re2 sepne a kon- takt re2 se tak spo. Vstup spnace e nyn spo en a spnac muze sepnout zrovku nouzovho osvtlen pripo e- nou napr. Je-li vsak svtla dostatek, otevre se fototranzistor a zkratu e bzi T2 k z- pornmu plu nap en. Tranzistory T2 a T3 zustanou uzavreny, rel Re2 nesepne a nouzov osvtlen se ne- rozsvt, protoze nen potreba.
Msto fototranzistoru lze pouzt i fotorezis- tor. Kontakty rel mus bt dimenzo- vny na spnan proud. VH Obr. Solrn foto- voltaick panely vyuvm vpraxi pt let. Nepivedlo m ktomu ekologick ctn ani snaha o jejich propagovn, ale po jis- t dob hledn jednoduch vaha o v- hodnosti jejich pouit vkonkrtnch pod- mnkch. Snad to me poslouit jako pklad i pro jin, na prvn pohled velmi odlin situace.
Vyuit solrn energie zce souvis i smonost uchovn energie do doby, kdy ji budeme potebovat. Vyplv to jed- nak zomezenho vkonu lnk, jednak ztoho, e nen mon zaruit dostaten osvtlen pesn vokamik, kdy potebu- jeme maximln vkon. Jako dosti aktivn model provozuji pedevmmodely letadel na elektrick pohon a dobjen pohonnch akumultor pmo na letiti je pro m nutnost. Musm tedy vozit ssebou odpovdajc zdroj energie. Je nkolik monost. Kdo m to tst, vtomto ppad vak spe smlu, e nemus na letit jezdit daleko, velmi rychle zjist, e tato monost nen schdn.
Bhem odpo- ledne se nabjenm oderp z autoaku- multoru 5 a 15 Ah. To samozejm er- stv a pln nabit akumultor bez probl- m zvldne, jeho kapacita je od 40 Ah v - tedy pokud je nov. Jene energie se mus tak do akumultoru njak do- stat. Mnoho idi si mysl, e sta auto projet a akumultor se dobije. Znaj ze zkuenosti, e ji po krat jzd lze snad- no nastartovat, akumultor je tedy dobit. To vak vbec nen pravda. Jedno na- startovn znamen odbr a A po dobu 2 i 3, vjimen 10 s, tedy po- tebnou kapacitu asi 0,1 Ah.
Snadn startovn nevypovd skoro nic o kapacit akumultoru, jen o jeho vnitnm odporu, a ten je erstv po dobit i krtkou jzdou vdy dostaten mal. Chcete-li si pedchoz daje ovit pokusem, vezmte si nabitou sadu deseti tvrdch akumultor NiCd o kapacit mAh teba Sanyo Cadnica AR , pochopi- teln pospojovanch pjenm dostaten silnm vodiem, a zkuste na ni nastarto- vat.
Nejene se vm to povede, ale do- konce nkolikrt po sob. Nastartoval jsem kdysi i na osmilnkovou sadu NiCd vybitou ltnm, tedy jen na zbytkov n- boj, kter vakumultoru zstal po pouit.
Neme, jeho kapacita je udvna pro nabit na mez plynovn, kte- r nastane pi napt pes 15 V. Regultor vaut vak omezuje nabjec napt ob- vykle na 14,2 a 14,4 V. Spustme-li motor, zane se akumul- tor dobjet. Dobjec proud nen vaut na rozdl od nabjeek pli omezen, zle sp na monostech alterntoru a rozvo- d. Velkm nabjecm proudem stoupne rychle napt na mez regultoru a akumu- ltor pejde na nabjen konstantnm na- ptm. Nabjec proud se rychle zmenuje.
Energie, kter byla potebn k nastarto- vn, se dopln bhem nkolika destek sekund. Jestlie tedy cestou na letit ujedu jen ti kilometry, sta se autoakumultor dobt prv tak, aby pokryl startovn stu- denho motoru. Volovnm akumultoru navc probhaj dje, kter zcela pirozen vedou ksamovybjen. Stejn vrazn se na nm projev odbr zazen ve stojcm aut rdio, zabezpe- ovac zazen, pijma dlkovho ovl- dn dve, mon i radiostanice CB. To ve dohromady dl sice mal, avak zato dlouhodob odbr.
U svho auta jsem namil 15 a 18 mA. Spolu se sa- movybjenm to znamen, e akumultor i za klidu pijde zhruba o 0,3 a 0,5 Ah denn! Zvr je jednoduch, pokud nejezdte autem pravideln, muste pravideln ze- jmna vzim dobjet akumultor. Oder- pat navc teba jet dvakrt tdn po 5 Ah a jednou 10 Ah o vkendu na letiti pi nabjen je zhola nemon. Do dvou tdn by byl akumultor pln przdn. Hluboce vybjenmu akumultoru se vrazn zmenuje ivotnost, jeho desky se rozpadaj, uvoluje se znich materil, kter se vpodob kalu usazuje.
Roste sa- movybjen a nejdle po dvou letech tako- vho zachzen akumultor spolehliv do- slou. Nemte-li gar, vn by bylo mon akumultor stle udrovat v nabi- tm stavu bez vyjmn zvozu, nen tato cesta mon. Nebude sice ji hrozit, e pro nadmrn vybit auto ne- nastartujeme, ale pdavn akumultor je dosti drah na pozen, zabr vaut msto a mus se o nj tak peovat. Mezi rznmi druhy akumultor jsou vrazn rozdly.
Autoakumultory jsou konstruovny sohledem na velk starto- vac proud, malou hloubku vybjen, mal rozmry a nzkou cenu. Ztoho je vidt, jak velk vliv na ivotnost m siln vybjen. Krom autoakumultor jsou na trhu i olovn akumultory polotrakn a trak- n.
Vypadaj na pohled skoro stejn, kon- strukce desek je vak vrazn jin. Po- lotrakn akumultory maj jet udvan maximln proud men ne akumultory startovac , avak jsou ureny pedevm knapjen osvtlen, zabezpeovacch zazen, jako zdroje pro karavany nebo na chatu a v pmoskch zemch na jachtu. Solrn energie v praxi Ing. Michal ern Vzahranin literatue najdeme mnoho drobnch nvod na hraky a hky, kter pm vyuit slunenho zen nenavn populari- zuj.
I proto je obecn povdom o vyuitelnosti solrn energie vzemch EU na podstatn vy rovni ne u ns. Svou roli pocho- piteln hraje i pm podpora, kter se tam tato oblast techniky t.
Vt proud jsou schopny poskytnout, ale za cenu zkrcen ivotnosti. Trakn akumul tory jsou dra, typicky o polovinu a dvojnsobn ne akumultory startovac. Pi stejn kapaci- t nm vak dovoluj vyerpat dvakrt vce energie na jedno nabit a snesou dvakrt a tikrt vce cykl. Vpraxi jsou tedy i pes vt poten investici pro- vozn citeln levnj ne akumultory startovac.
Najdeme je pod rznm ozna- enm ve specializovanch prodejnch, oznaen napklad jako akumultory pro voln as, solar nebo marine. Obstarn dalho velkho akumulto- ru pro dobjen na letiti je nejen nkladn vc, ale navc problm drby, penen tkho zavazadla a pravidelnho dobje- n jen pesunuje na jin akumultor. Vyut levn a ji existujc autoakumultor, avak zajis- tit mu dostaten prbn dobjen tak velk, aby ani ast oderpvn energie pro zjmov aktivity neznamenalo pro nj podstatn vybjen.
Nen-li monost pipojen na s, hod se ktomuto elu prakticky pou- ze dobjen solrn nebo mal elektrocentrla. Nklady na solrn panel jsou jedno- rzov, provoz je ji zdarma. Autoakumu- ltor logicky astjm cyklovnm strne rychleji, ne kdyby napjel jen auto.
Stl mal proud nabjen sou- asn pispv i k omezen sulfatace de- sek. Pouval jsem pes zimu v aut bez problm i akumultor, kter podle me- n vykazoval kapacitu 10 Ah zpvodnch 55 Ah a jeho ivot ukonilo a pln pe- ruen spojky mezi lnky.
Rozhodn u ns zatm nen takov si- tuace, aby stailo jt do nejbliho obcho- du a vybrat si ze irokho nabzenho sortimentu solrnch panel. Spe bude- me nuceni nechat si panel vyrobit na mru. Meme najt dva zkladn druhy panel - smonokrystalickmi a polykrys- talickmi lnky.
Monokrystalick lnky jsou tm vdy vidt jako jednotliv destiky pospo- jovan pod prhlednm krytem kovovmi psky. Jsou dra, ale na svou plochu jednoznan nejvkonnj, i kdy mezi lnky bvaj mezery. Polykrystalick materil me mt po- dobu tvrd tenk desky a prun flie, vypad zpravidla homogenn, a pokud m panel njakou strukturu, bvaj to dlouh prouky jednotlivch lnk pes celou ku nebo dlku panelu.
Pedly mezi lnky jsou sotva znateln. Na srovnatel- n vkon jsou tyto panely levnj ne monokrystalick, avak maj tak mno- hem men innost a tedy jsou podstat- n vt a sohledem na obal i t. Jednotliv solrn lnky maj na- przdno napt kolem 0,6 V, jsou vak vrazn mkkm zdrojem proudu. Proto se kdobjen olovnch akumultor 12 Vspojuje obvykle 36 lnk, kter bez zaten dvaj a 22 V. Chovaj se prakticky jako zdroj proudu. Stavt si pa- nel zjednotlivch lnk je mon, ale jednodu je rovnou koupit hotov.
Roz- dl vcen nen velk. Pi hledn mezi autodoplky snadno narazte na solrn genertor pro dobje- n akumultoru nap. Ten zmnn nabzel pikov vkon 1,8 W pi vnjch roz- mrech 36 x 12 cm.
Kurit podpoe autoakumultoru snad sta, ale nic vc. Nejmen panel, u kterho lze potat scitelnm inkem, by ml mt vkon 3 a 6 W, tedy proud 0,25 a 0,5 A. Takov byl i mj prvn prakticky nasazen panel SMP od firmy Solartec. Rozmry 50 x 12 cm a svm podlouhlm tvarem se hodil kumstn pod zadn sklo auta, mu- sel bt vak samozejm pipevnn, aby pi prudm zabrzdn nesetnul hlavy po- sdce.
Panel byl pomrn tk, skoro g, rozhodujc podl hmotnosti tvoily kryc sklenn desky. Je-li maximln jmenovit vkon pane- lu 6 W, pak musme brt vvahu, e to plat jen pro pm kolm osvtlen letnm sluncem kolem poledne a pro nabjen pslunho 12 V akumultoru. Maxi- mln proud, kter meme prakticky za- chytit, je tedy kolem mA ji vobdob rovnodennosti vak namme i vpoledne mn ne mA. To, kolik energie skuten dod panel vrelnch podmnkch za jeden den, z- le na nkolika okolnostech. Vprvn ad je to poas.
Je jasn, e pi pmm osvtlen letnm sluncem bude proud n- kolikansobn vt ne pod tmavmi mraky, pesto subjektivn vnmn toho, Obr. Trakn akumultor Obr. Solrn panely smonokrystalickmi a polykrystalickmi lnky Obr. Proud je vpodstat mrn osvtlen a zpraktickho hlediska m vznam jen pm slunen svtlo. Ze zmench hodnot intenzity svtla za rznch meteo- rologickch podmnek vdy vpoledne a kolem rovnodennosti si meme udlat pedstavu o tom, jak velk je rozdl mezi pmm sluncem a osvtlenm nepmm nebo umlm.
Ideln by bylo, kdyby se panel cel den natel kolmo na slunen paprsky. Potom by proud vezcela jasn letn den odpovdal asi tak ern kivce na grafu obr. To nen vaut reln, nejve se poda zvolit si parkovac msto tak, aby bylo zd k jihu. Uveden kivka byla zs- kna uml e jako pospojovn maxi m vdanou denn dobu namench bhem nkolika dn - ono toti trefit den, kdy je pln jasno, nen vbec jednoduch.
Graf zachycuje dobu od rno do veer v druh polovin srpna. Je-li panel nepohybliv, je optimln nasmrovn na jih a piblin 40 stup vzhru.
Oproti idelnmu ppadu je zs- kan energie men, pm svtlo dopad na panel krat dobu a po cel den ho ze- slabuje sklo auta. Dal reln pklady vybran znkolika zmench jsou v gra- fu zachyceny. Krom poas a polohy panelu ovliv- uje vsledek samozejm i ron doba. Vzim je pedevm den krat, z hledis- ka svtla polovin ne vlt. Dal by- tek zpsobuje ni poloha slunen drhy a prmrn oblanj poas, take zs- kan energie je piblin tvrtinov proti ltu.
Zskan vsledky ukazuj, e panel o pikovm vkonu 6 W pi nasmrov- n kjihu doke vzim pokrt asi tak sa- movybjen a spotebu proudu stojcho auta pochopiteln, pokud nen okno pod snhem. Vlt dovede nashromdit b- hem pracovnho tdne nejmn 5 a 7 Ah, tj. Moje praktick zkuenost pesn od- povdala pedchozm faktm. Tento panel se projevil pedevm na tom, e i po del- m odstaven vz startoval, ani vzim nenastvaly pote, ani by bylo nutn se o dobjen jakkoli starat.
Vletnm obdob pokryl i st energie oderpvan pro do- bjen na letiti, ale nutnost obasnho dobjen ze st odstranit nestail. Vkon panelu lze velmi jednodue zvednout a tm na dvojnsobek ud- vanch hodnot tak, e mu zajistme vce svtla pomoc zrcadel obr.
Nemus pitom jt o kehk sklenn zrcadla, do- konce sloit tvarovan, naprosto sta i rovn desky vyznut ztuh krabicov lepenky polepen alobalem. Panty i ome- zujc dorazy nahrad pohybliv zvsy zlepic psky. Nkres ukazuje uspod- n. Nad optimln polohou nen teba dlou- ho bdat, vlastn panel nasmrujeme kol- mo na paprsky a plochy nastavme podle nejvtho dodvanho proudu sledova- nho amprmetrem. Nevhody jsou dv. Solrn panel opaten odrazovmi plochami mus mit stle pomrn pesn smrem ke slunci, pak skuten zvt dostupn proud a dvakrt.
Pokud by zdroj svtla nesledoval, zanou odrazov plochy brzy stnit i pm svtlo na panel a celodenn zisk energie je vrazn men ne bez odraznch ploch. Druhm problmem je teplo, kter zpsob podstatn zven teploty pane- lu, zejmna vletnch mscch. Nechat ji stoupnout nad 55 a 60 stup nen zhlediska konstrukce panelu rmu a le- pen ji bezpen, proto je lep smit se sudvanm vkonem panelu a odrazov- mi plochami si pomhat spe vobdob, kdy je svtla mn a venkovn teplota po- me bez problm panel uchladit.
U malch panel nen teba se zab- vat problmem pebjen akumultoru. To mas naprostou pravdu, ovsem pre alokaciu bytov pamate sa virtualna nepouziva a tykychto mrnavych alokacii prebieha je v systeme vacsina. Su rozne techniky alokacii pamate.
DMA rovnez nepouzva virtualne oblasti pamate. Your choice. Nechat jak je. Kevin Tarnak 5. Bzuci Wikan Presne tak! Od toho je virtualni pamet. West70 Check out the latest resources for updating Chrome in your enterprise. Just go to the device management section of the Google Admin console. Get best practices, troubleshoot potential issues, and avoid user downtime with Chrome Browser Enterprise Support.
Help make Google Chrome better by automatically sending usage statistics and crash reports to Google. Learn more. This is required to help us route your request based on your industry.
Your request has been received. Follow Chrome Enterprise on LinkedIn and stay up to date with our latest news. Manage your organization's Chrome OS devices simply and securely with a free day trial. Google uses cookies to deliver its services, to personalize ads, and to analyze traffic. You can adjust your privacy controls anytime in your Google settings. We'd like to ask a few questions to learn more about your experience with the Chrome Enterprise website.
Protect your privacy! Please do not include any personally identifiable information to your response. Home Download. Download Chrome browser for your enterprise. Windows Mac Manage Policies. Channel Stable Beta. Choose this if you only want the latest version of Chrome.
Architecture 64 bit 32 bit. Resources to deploy Chrome for your business We've listed some helpful articles and guides to get you started with Chrome browser for your organization. How to quick start in Windows. How to deploy in Windows. Make Chrome the default browser on Windows Chrome browser update options in managed Windows environments.
Set up Legacy Browser Support for Windows. Install and manage extensions. See release notes. Sign up for updates. Helpful links. Explore policies.
Chrome browser enterprise security guide. Set up Chrome Browser Cloud Management.
0コメント